PARTNEŘI
Aktuality
TŘÍDNÍ SCHŮZKY
5.1.2021
Třídní schůzky proběhnou on-line prostřednictvím platformy Zoom pod vedením třídních učitelů, přihlašovací údaje pro jednotlivé třídy budou přístupny v systému EduPage. Termín: 14.1. 2021 - od 18,00 hod. (4.G – od 19,00).
ZMĚNA INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
21.9.2020

Probíhá změna informačního systému. Nově od 28.9. bude škola používat informační systém Edupage. Veškeré informace o přechodu na nový systém byly zaslány prostřednictvím stávajícího systému skolaonline.cz. V případě jakýchkoliv dotazů se obracejte na pana Branda na brand@gbc-pcssou.cz nebo 734876483.

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY 1.G, 2.G, 3.G
10.9.2020
Seznam 7 volitelných předmětů, z nichž si každý žák vybere 2 předměty, budou umístěny na nástěnce. Zapisování probíhá od pondělí 14.9.2020. První výuka začíná v lichém týdnu od pondělí 21.9.2020. Minimální počet pro otevření semináře je 5 žáků. Maximální počet žáků dle pořadí uvedeného na seznamech, u některých seminářů možnost 5 náhradních míst. Ve školním roce 2020/2021 škola připravila nabídku těchto předmětů: Tvůrčí psaní, Výtvarná praktika, Průvodcovství, Religionistika, Zážitková psychologie, Seminář z latiny a Žurnalistika.

 

 
 
 
Naše učiliště

 
 
Ověřená firma
Gymnázium bratří Čapků a První české soukromé střední odborné učiliště s.r.o. - idatabaze.czGymnázia - idatabaze.cz
 
 
Mapa webu

Školní tvůrčí výstava Osudové osmičky

Vloženo: 12.11.2018 | Autor: Celko | Zobrazeno: 927x
100 let ! Magické číslo a přitom jen několik generací lidského rodu. Možná jen délka jednoho dlouhého života. Když jsem nedávno zhlédl reportáž o jedné naší spoluobčance, paní, která se dožívá 100 let právě 28. 10. 2018, velmi silně to na mě zapůsobilo. Vždyť je to opravdu jen okamžik ...

Prolog
Již před rokem jsme seděli jednoho odpoledne ve dvou (PhDr. Jaroslav Palas a Mgr. Filip Papoušek) u stolu a povídali si o právě dobíhajícím století našeho moderního státu. A pak to přišlo, myslím, že nás to napadlo takřka současně. „Pojďme k těm narozeninám republiky udělat něco zajímavého. Něco, co přesáhne běžný standart a učitelské horizonty“.

Během několika desítek minut jsme již měli promyšlenou základní koncepci, obsah a vytvořené hrubé náčrtky podoby výstavy. Potom jsme dále spekulovali nad materiálem a mnohovrstevnatostí výstavy, které bychom chtěli dosáhnout. Ty vrstvy spočívaly v propojení historie a umění. Chtěli jsme, aby zde roky stály samy za sebe, byly podpořeny jak textem, tak vizuálním zážitkem, ale zároveň jsme chtěli dosáhnout jisté celistvosti, do které budou jednotlivé roky uloženy.

Chtěli jsme zdůraznit nejen klíčové události českých dějin ve 20. století, ale ponořit se do hlubší historie a „poprat se“ s několika dalšími letopočty, které považujeme za důležité. Nejsou to samozřejmě roky a události neznámé.

Naše osvícené a vstřícné vedení školy nebylo třeba přesvědčovat, že u takto významné události je nutné nezůstat stranou. Cítili jsme důvěru a byla nám ponechána naprostá tvůrčí svoboda. Byl nám také poskytnut příslušný materiál a technické zázemí, abychom vůbec mohli naší představu uskutečnit. Vážíme si toho a děkujeme.

Postupnými kroky jsme se přiblížili termínu realizace výstavy. Bylo logické, že by měla proběhnout co nejblíže ke dni onoho významného výročí naší moderní státnosti.
Zahájení výstavy jsme tedy stanovili na 25. 10. a odinstalování proběhlo až 5. 11. 2018. Ani se nám příliš nechtělo „bourat“ něco, co jsme si sami tak zamilovali. Ale nedalo se nic dělat, vše jednou končí.

Charakteristika výstavy
Základním předpokladem pro dosažení našeho uměleckého cíle bylo udržení celistvosti. Z tohoto důvodu bylo zřejmé, že výstava musí proběhnout v jedné (ničím nerušené) místnosti, která bude výstavě zcela přizpůsobena. Vytipovali jsme si tedy jednu konkrétní učebnu, která nám pro tento účel přišla nejvhodnější. Tato učebna byla naprosto vyklizena a stala se na chvíli „galerií“, která je připravena na „celkovou instalaci“. Nejprve bylo nutné zakrýt rušivé elementy (tabuli a okna). Velký balící papír, kterým jsme tyto plochy zakryly, byl poté využit jako „tabula rasa“ pro poznámky postřehy a vzkazy návštěvníků výstavy. Vznikla tak spontánně jakási „zeď či plakátovací plocha“ plná velmi zajímavých názorů, které je možné po výstavě uchovat.

Na stropě byly využity zářivky jakožto jediný zdroj světla a bylo zde umístěno několik pruhů modré, červené a bílé látky, takže výsledkem byla nádherná trikolora našich národních barev. Působilo to opravdu velmi pěkně a vrhalo to na zem krásnou směsici světla v těchto třech barvách. Opravdu působivá atmosféra.

Centrálním bodem výstavy byly dřevěné (čistě bílé) panely (2 metry vysoké a 1 metr široké) ve tvaru L. Obě křídla každého z těchto pěti stojanů nabízela dostatečně velkou plochu pro vytvoření určitého „soukromého koutku“, prostoru, kde není divák ničím rušen. Na těchto panelech, postavených do jakéhosi minilabyrintu“, byly umístěny velkoformátové texty k jednotlivým letopočtům. Tyto texty (které byly napsány deseti studenty našeho gymnázia, měly být reflexí každého příslušného roku z našich osudových osmiček (1278, 1348, 1618, 1848, 1918, 1938, 1948, 1968, 1998, 2018) Zpracování příslušného roku pojal každý student po svém a mohl zvolit literární útvar dle svého zvážení. Někdo volil báseň, někdo reportáž, někdo úvahu, někdo vyprávění, atd. Kromě těchto textů, zde byly, také ve výši očí, umístěny vedle textů grafiky Mgr. Filipa Papouška, které vytvořil k jednotlivým letopočtům. Každá tato grafika (původně linoryt) vyjadřuje jakýsi zásadní symbol oné příslušné události v každém roce. Pro srovnání byly na panelech umístěny dobové rytiny, reprodukce či fotografie, které dotvářely celkový vjem. Kolega Papoušek také vymyslel jakousi „hru zrcadel“, které při umístění v určitém bodě panelu umožňují zpětný pohled na druhý panel, kde odhalí jisté „optické tajemství“.

Dále zde bylo možné najít na boční stěně určitou symboliku „nekonečné řady“ oprátek, velmi silného symbolu vinoucího se dějinami, vytvořené technikou airbrush. V zadní části místnosti návštěvník objevil obrannou zeď s válečnými nápisy (a la „street art“), které jsou těmi nejčastějšími bojovnými a vlasteneckými provoláními ve zlomových okamžicích našich dějin. Vedle této „zdi“, na níž byli umístěny určité „bojové rekvizity“ se bylo možné ještě setkat s barikádou. Dojem z této stavby, vytvořené opravdu jako spontánní zábrana proti nepříteli z různého materiálu, tak jak se barikáda opravu staví, byla ještě umocněna našimi státními barvami (vlajkou), která snad jen potrhaná bojem, snad jen nedošitá z pruhů látek, které přinesl bezejmenný obránce, který již nestačil vlajku vztyčit …... visí smutně na „neučesaných ostnech“ barikády.

Epilog
Výstavu navštívili všechny třídy naší školy a celý profesorský sbor. Dále potom různí hosté a přátelé školy. A v neposlední řadě velké množství žáků a studentů z několika základních a jedné střední školy, se svými vyučujícími. Hosté byli vždy vřele přivítáni, byla jim věnována malá trikolora, kterou si většinou hned přinuli. Někteří byli fascinováni primárně audiovizualní technikou, to jest připraveným „střihovým“ programem. Speciálně „profesionálně“ vytvořeným pásmem k jednotlivým letopočtům výstavy. Někteří návštěvníci se nejprve fascinovaně dívali na tento pořad (který rovněž „zacykloval“ celkové pojetí výstavy, a poté se teprve počali zabývat dalšími částmi výstavy, někdo naopak.

Ohlasy na výstavu k nám putují dodnes a je jen škoda, že přes veškeré možnosti věci zaznamenávat, je výstava jako útvar obecně odsouzena k jepičímu životu. Je to „divadelní hra“, o které se později vypráví dalším generacím. Je to jen „cirkus“, u kterého je jen louka němým svědkem, že tu stál. Strhnutím „chapiteau“ je konec a přichází již jen život věčný. Život, ve kterém bude výstava jen v myslích těch, co jí spatřili.

Jsme rádi, že Gymnázium bratří Čapků nezůstalo stranou a důstojně oslavilo století naší republiky, tím (dle našeho mínění) nejlepším možným způsobem.

PhDr. Jaroslav Palas, Mgr. Filip Papoušek